Trace:

Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

Link to this comparison view

Both sides previous revisionPrevious revision
bauerova [17.08.2022 12:41] dusanbauerova [16.09.2022 13:50] (current) dusan
Line 1: Line 1:
 == Nové konzervování-restaurování médií == == Nové konzervování-restaurování médií ==
  
-[[Zuzana Bauerová]]+[[contributors#bauerova|Zuzana Bauerová]]
  
 {{TOC}} {{TOC}}
Line 7: Line 7:
 Jsem historička umění a konzervátorka-restaurátorka malby. Věnuji se zejména teorii a historii konzervování-restaurování kulturního bohatství, zajímají mě různé přístupy tzv. rozhodovacích procesů z hlediska institucionálního, metodického a profesního, z historické perspektivy i vztahu k budoucím generacím. Tedy okolnosti, které ovlivňují konzervátorsko-restaurátorskou praxi a samozřejmě (pokud existuje) konzervátorsko-restaurátorskou profesi. Asi proto mě editor tohoto sborníku přizval k napsání eseje na téma profesionálního konzervování-restaurování v kontextu závěru výzkumného projektu New Media Museums.  Jsem historička umění a konzervátorka-restaurátorka malby. Věnuji se zejména teorii a historii konzervování-restaurování kulturního bohatství, zajímají mě různé přístupy tzv. rozhodovacích procesů z hlediska institucionálního, metodického a profesního, z historické perspektivy i vztahu k budoucím generacím. Tedy okolnosti, které ovlivňují konzervátorsko-restaurátorskou praxi a samozřejmě (pokud existuje) konzervátorsko-restaurátorskou profesi. Asi proto mě editor tohoto sborníku přizval k napsání eseje na téma profesionálního konzervování-restaurování v kontextu závěru výzkumného projektu New Media Museums. 
  
-Projektu jsem se neúčastnila a musím se přiznat, že jsem ho ani nesledovala od jeho začátku. Oproti všem aktivním účastníkům a spoluřešitelům mám proto tu výhodu v nevýhodě, že můžu (snad) s odstupem polemizovat nad některými jeho výstupy, které se ke mně dostaly jako jednomu z koncových uživatelů prostřednictvím internetové stránky projektu[(http://newmediamuseums.cead.space/ [24.7.2022])] a záznamů mezinárodního sympozia.[(https://www.youtube.com/watch?v=xuBEkiAB_qI&list=PLWRZTvgljmrgPWQtbK5Qi3ARi41SEHgYk [24.7.2022])] V kontextu výše zmíněné orientace mého zájmu je proto tento esej pokusem o náčrt intelektuálního rámce pro konzervování-restaurování nových médií v návaznosti na umění pohyblivého obrazu. Mojí ambicí je pokusit se o situování některých interpretací, se kterými řešitelé projektu pracují a které se dotýkají konzervování-restaurování jako procesu záchrany a ochrany kulturních objektů a stejně tak aj ve smyslu profese konzervování-restaurování. Pro naplnění tohoto vytyčeného cíle jsem zvolila srovnání tzv. tradičních přístupů památkové péče a nových potřeb, které oblast uchování umění pohyblivého obrazu postupně, i díky tomuto projektu, formuluje. Závěr eseje bychom snad mohli považovat i za dílčí návrh některých možných neortodoxních řešení pro další kroky v oblasti našeho zájmu.+Projektu jsem se neúčastnila a musím se přiznat, že jsem ho ani nesledovala od jeho začátku. Oproti všem aktivním účastníkům a spoluřešitelům mám proto tu výhodu v nevýhodě, že můžu (snad) s odstupem polemizovat nad některými jeho výstupy, které se ke mně dostaly jako jednomu z koncových uživatelů prostřednictvím internetové stránky projektu[(http://newmediamuseums.cead.space/ [cit. 24.7.2022])] a záznamů mezinárodního sympozia.[(https://www.youtube.com/watch?v=xuBEkiAB_qI&list=PLWRZTvgljmrgPWQtbK5Qi3ARi41SEHgYk [cit. 24.7.2022])] V kontextu výše zmíněné orientace mého zájmu je proto tento esej pokusem o náčrt intelektuálního rámce pro konzervování-restaurování nových médií v návaznosti na umění pohyblivého obrazu. Mojí ambicí je pokusit se o situování některých interpretací, se kterými řešitelé projektu pracují a které se dotýkají konzervování-restaurování jako procesu záchrany a ochrany kulturních objektů a stejně tak aj ve smyslu profese konzervování-restaurování. Pro naplnění tohoto vytyčeného cíle jsem zvolila srovnání tzv. tradičních přístupů památkové péče a nových potřeb, které oblast uchování umění pohyblivého obrazu postupně, i díky tomuto projektu, formuluje. Závěr eseje bychom snad mohli považovat i za dílčí návrh některých možných neortodoxních řešení pro další kroky v oblasti našeho zájmu.
  
 ====1. Profese – definice, dokumenty, instituce, pravidla ...==== ====1. Profese – definice, dokumenty, instituce, pravidla ...====
Line 13: Line 13:
 Zatím posledním dokumentem, který v České republice definuje profesi konzervátora-restaurátora je Dokument o profesi konzervátora-restaurátora z roku 2010.[(//Dokument o profesi konzervátora-restaurátora//, Asociace muzeí a galerií ČR, 2010. Terminologie 'konzervování-restaurování' ve spojitosti s odborným ošetřením výtvarných a uměleckořemeslných děl vychází z doporučení ICOM-CC (2008).)] Jak uvádí důvodová zpráva je jeho účelem "stanovit základní cíle zásady a požadavky vztahující se k profesi konzervátora-restaurátora a určit roli konzervátora-restaurátora při ochraně kulturního dědictví v muzeích a galeriích České republiky."[("Důvodová zpráva", In: Lehmannová, Martina (ed.), //Etické kodexy//, Český výbor ICOM, 2014, s. 63-64.)] Můžeme jej považovat za nelegislativní rámec, který vyšel z dokumentů mezinárodních profesních organizací.[(Lehmannová 2014, s. 64: "//Profesní kodec konzervátora-restaurátora ICOM-CC// (1986); //ICOM Code of Ethics for Museums// (2004); //Dokument z Vantaa// (2000); //Victoria & Albert Museum Conservation Department Ethics Checklist// (1994, 2004); //E.C.C.O. Professional Guidelines I-III// (2002-2004); //AIC Code of Ethics and Guidelines for Practice// (1994); //ICOM-CC Resolution on Terminoogy for Conservation// (2008); //Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací//; //Competences for Access to the Conservation-Restoration Profession//." A dále na s. 76-77 jsou uvedeny všechny použité zdroje.)] Tím nám poskytuje jistou terminologickou základnu a návrh profesních zásad pro odborné postupy konzervování-restaurování objektů v kulturních institucích.  Zatím posledním dokumentem, který v České republice definuje profesi konzervátora-restaurátora je Dokument o profesi konzervátora-restaurátora z roku 2010.[(//Dokument o profesi konzervátora-restaurátora//, Asociace muzeí a galerií ČR, 2010. Terminologie 'konzervování-restaurování' ve spojitosti s odborným ošetřením výtvarných a uměleckořemeslných děl vychází z doporučení ICOM-CC (2008).)] Jak uvádí důvodová zpráva je jeho účelem "stanovit základní cíle zásady a požadavky vztahující se k profesi konzervátora-restaurátora a určit roli konzervátora-restaurátora při ochraně kulturního dědictví v muzeích a galeriích České republiky."[("Důvodová zpráva", In: Lehmannová, Martina (ed.), //Etické kodexy//, Český výbor ICOM, 2014, s. 63-64.)] Můžeme jej považovat za nelegislativní rámec, který vyšel z dokumentů mezinárodních profesních organizací.[(Lehmannová 2014, s. 64: "//Profesní kodec konzervátora-restaurátora ICOM-CC// (1986); //ICOM Code of Ethics for Museums// (2004); //Dokument z Vantaa// (2000); //Victoria & Albert Museum Conservation Department Ethics Checklist// (1994, 2004); //E.C.C.O. Professional Guidelines I-III// (2002-2004); //AIC Code of Ethics and Guidelines for Practice// (1994); //ICOM-CC Resolution on Terminoogy for Conservation// (2008); //Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací//; //Competences for Access to the Conservation-Restoration Profession//." A dále na s. 76-77 jsou uvedeny všechny použité zdroje.)] Tím nám poskytuje jistou terminologickou základnu a návrh profesních zásad pro odborné postupy konzervování-restaurování objektů v kulturních institucích. 
  
-I po více než dekádě od přijetí a publikování Dokumentu ale skutečností zůstává, že se nám v českém prostředí nepovedlo přesně vymezit obor konzervátora-restaurátora vůči ostatním disciplínám. A navzdory aktivitám E.C.C.O. a akreditačním řízením některých našich i zahraničních univerzit a akademií, nemáme u nás, ale ani v Evropě, kodifikovány požadavky na náplň a rozsah vzdělávání pro konzervátory-restaurátory. Tyto oblasti charakterizují spíše četné diskuse a mezioborové dialogy, než konkrétní dokumenty s všeobecní mezinárodní shodou jejich znění.[(Mezi nejaktuálnějšími uvádím např.: Conversations on Conservation: Current Issues and Future Strategies in Decision Making, https://www.icom-cc.org/en/calendar/event/conversations-on-conservation-current-issues-and-future-strategies-in-decision-making [24.7.2022].)] O důvodech můžeme určitě polemizovat. Nicméně se asi shodneme, že svůj podíl na aktuální situaci má zejména široká škála materiálů a druhů objektů konzervování-restaurování, více nebo míň propracovaná metodologie přístupů pro konkrétní muzejní, galerijní nebo archivní sbírky, specifické situace při ochraně architektonického nebo archeologického kulturního dědictví a v neposlední řadě i konkrétní politické a společenské zájmy. Otázkou ale zůstává, jestli stávající poměry nedeterminují samotný charakter a podstata konzervování-restaurování. Ostatně, jako tomu bylo i v dosavadní historii...+I po více než dekádě od přijetí a publikování Dokumentu ale skutečností zůstává, že se nám v českém prostředí nepovedlo přesně vymezit obor konzervátora-restaurátora vůči ostatním disciplínám. A navzdory aktivitám E.C.C.O. a akreditačním řízením některých našich i zahraničních univerzit a akademií, nemáme u nás, ale ani v Evropě, kodifikovány požadavky na náplň a rozsah vzdělávání pro konzervátory-restaurátory. Tyto oblasti charakterizují spíše četné diskuse a mezioborové dialogy, než konkrétní dokumenty s všeobecní mezinárodní shodou jejich znění.[(Mezi nejaktuálnějšími uvádím např.: Conversations on Conservation: Current Issues and Future Strategies in Decision Making, https://www.icom-cc.org/en/calendar/event/conversations-on-conservation-current-issues-and-future-strategies-in-decision-making [cit. 24.7.2022].)] O důvodech můžeme určitě polemizovat. Nicméně se asi shodneme, že svůj podíl na aktuální situaci má zejména široká škála materiálů a druhů objektů konzervování-restaurování, více nebo míň propracovaná metodologie přístupů pro konkrétní muzejní, galerijní nebo archivní sbírky, specifické situace při ochraně architektonického nebo archeologického kulturního dědictví a v neposlední řadě i konkrétní politické a společenské zájmy. Otázkou ale zůstává, jestli stávající poměry nedeterminují samotný charakter a podstata konzervování-restaurování. Ostatně, jako tomu bylo i v dosavadní historii...
  
-Téměř ve stejném roce, ve kterém byl díky Asociaci muzeí a galerií ČR a Českému výboru ICOM publikován Dokument o profesi konzervátora-restaurátora, s jistou dávkou nadsázky a humoru označil britský konzervátor-restaurátor Jonathan Ashley-Smith naši profesi za adolescenta.[(Ashley-Smith, Jonathan, "The Adolescence of the Profession", příspěvek prezentován na konferenci Conservation: Principles, Dilemma and Uncomfortable Truths, Londýn, 24.9.2009, dostupné online: https://www.icom-cc.org/en/downloads/the-adolescence-of-the-profession [24.7.2022]; viz taky publikace: Richmond, Alison – Bracker, Alison (eds.), //Conservation Principles, Dilemas and Uncomfortable Thruths//, London, 2009.)] Nedospělost nebo nevyspělost konzervování-restaurování prezentoval na charakteristických črtách této vývojové etapy lidského jedince z pohledu psychologie a přizpůsobení se kodifikovaným sociálním vztahům ve společnosti. Využil i 'serióznější důkazy': například poukázal na pojmy, které společnost (ve smyslu society, community) propojuje s představami o profesi a jejich aktivitách – //vyspravení, očištění, restaurování a konzervování//. Odkázal na jejich původ v 19. století, i když do této řady neopomněl přidat //udržitelnost// jako pojem dnešních dní. +Téměř ve stejném roce, ve kterém byl díky Asociaci muzeí a galerií ČR a Českému výboru ICOM publikován Dokument o profesi konzervátora-restaurátora, s jistou dávkou nadsázky a humoru označil britský konzervátor-restaurátor Jonathan Ashley-Smith naši profesi za adolescenta.[(Ashley-Smith, Jonathan, "The Adolescence of the Profession", příspěvek prezentován na konferenci Conservation: Principles, Dilemma and Uncomfortable Truths, Londýn, 24.9.2009, dostupné online: https://www.icom-cc.org/en/downloads/the-adolescence-of-the-profession [cit. 24.7.2022]; viz taky publikace: Richmond, Alison – Bracker, Alison (eds.), //Conservation Principles, Dilemas and Uncomfortable Thruths//, London, 2009.)] Nedospělost nebo nevyspělost konzervování-restaurování prezentoval na charakteristických črtách této vývojové etapy lidského jedince z pohledu psychologie a přizpůsobení se kodifikovaným sociálním vztahům ve společnosti. Využil i 'serióznější důkazy': například poukázal na pojmy, které společnost (ve smyslu society, community) propojuje s představami o profesi a jejich aktivitách – //vyspravení, očištění, restaurování a konzervování//. Odkázal na jejich původ v 19. století, i když do této řady neopomněl přidat //udržitelnost// jako pojem dnešních dní. 
  
 Současná památkářská literatura[(Mezi poslední v českém prostředí publikovanou patří eseje vydané v knize: Melková, Pavla (ed.), //Živá památka//, Praha: IPR Praha, 2022.)] pracuje právě s tímto historickým obdobím, kdy byl konstituován základní rámec pro odbornou správu a péči kulturního dědictví. Soubor hodnot, kterými byl Aloisem Rieglem ve Střední Evropě definován předmět (státní) ochrany kulturního dědictví, byl filozofickým a pojmovým výstupem Vídeňské školy dějin umění. O více než šedesát let později byly tyto hodnoty na mezinárodní úrovni kodifikovány ve formě Benátské charty. Jejími následnými ratifikacemi v národních legislativách tzv. západního světa, se na národních úrovních zajistily oficiální preference pro tvorbu a následnou podporu památkových ideologií.  Současná památkářská literatura[(Mezi poslední v českém prostředí publikovanou patří eseje vydané v knize: Melková, Pavla (ed.), //Živá památka//, Praha: IPR Praha, 2022.)] pracuje právě s tímto historickým obdobím, kdy byl konstituován základní rámec pro odbornou správu a péči kulturního dědictví. Soubor hodnot, kterými byl Aloisem Rieglem ve Střední Evropě definován předmět (státní) ochrany kulturního dědictví, byl filozofickým a pojmovým výstupem Vídeňské školy dějin umění. O více než šedesát let později byly tyto hodnoty na mezinárodní úrovni kodifikovány ve formě Benátské charty. Jejími následnými ratifikacemi v národních legislativách tzv. západního světa, se na národních úrovních zajistily oficiální preference pro tvorbu a následnou podporu památkových ideologií. 
Line 25: Line 25:
 Zmíněné korekce pojmových kategorií demonstrují posouvání hranic oboru a ve své podstatě připravují půdu pro "pohyb ven z hranic dosavadní zkušenosti."[(Otero-Pailos 2022, pozn. 9, s. 68.)] Pomyslný pohyb hranic oboru má oporu v "autorizovaném památkovém diskursu," který je moderován mezinárodními organizacemi jako je UNESCO, ICOMOS, případně ICOM, ICCROM, nebo IIC a zajišťuje tak etablování nových či doplněných priorit a přístupů shora dolů.[(Smith, Laurajane, //Archeological Theory and the Politics of Cultural Heritage//, London, 2004.)] Ze svojí podstaty tak předurčuje společenské a kulturní instituce k normalizaci a následné kontrole.[(Na tento rys památkové péče poukazuje i Otero-Pailos, Jorge, "Experimentální památkové péče", in: Melková 2022, s. 24: "společenské instituce kodifikují lidskou zkušenost za účelem její normalizace a kontroly.")] Je důležité si uvědomit, že tento proces (a nemusí vždy mít koncovku v podobě zákona) má jisté zákonitosti a ustálené postupy, které si vyžadují delší čas a v konečném důsledku nezřídka generují nárůst dalších pravidel, povinností a byrokratického aparátu.[(Graeber 2017, pozn. 9, s. 16.)] Rozhodně se nejedná o procesy flexibilní, které obratně korespondují nebo reagují na potřeby společnosti, památkové péče nebo konkrétní památky.  Zmíněné korekce pojmových kategorií demonstrují posouvání hranic oboru a ve své podstatě připravují půdu pro "pohyb ven z hranic dosavadní zkušenosti."[(Otero-Pailos 2022, pozn. 9, s. 68.)] Pomyslný pohyb hranic oboru má oporu v "autorizovaném památkovém diskursu," který je moderován mezinárodními organizacemi jako je UNESCO, ICOMOS, případně ICOM, ICCROM, nebo IIC a zajišťuje tak etablování nových či doplněných priorit a přístupů shora dolů.[(Smith, Laurajane, //Archeological Theory and the Politics of Cultural Heritage//, London, 2004.)] Ze svojí podstaty tak předurčuje společenské a kulturní instituce k normalizaci a následné kontrole.[(Na tento rys památkové péče poukazuje i Otero-Pailos, Jorge, "Experimentální památkové péče", in: Melková 2022, s. 24: "společenské instituce kodifikují lidskou zkušenost za účelem její normalizace a kontroly.")] Je důležité si uvědomit, že tento proces (a nemusí vždy mít koncovku v podobě zákona) má jisté zákonitosti a ustálené postupy, které si vyžadují delší čas a v konečném důsledku nezřídka generují nárůst dalších pravidel, povinností a byrokratického aparátu.[(Graeber 2017, pozn. 9, s. 16.)] Rozhodně se nejedná o procesy flexibilní, které obratně korespondují nebo reagují na potřeby společnosti, památkové péče nebo konkrétní památky. 
  
-Naproti tomu zmiňovaný pohyb 'za' hranice dosavadní praxe, náleží spíše palčivým aktuálním problémům a potřebám konkrétní umělecké, konzervátorsko-restaurátorské a památkářské praxe, včetně požadavkům společnosti. Realizuje se formou menších projektů, nebo adresnými aktivitami. Jejich konkrétní pojmenování problémů z principu volá po přímé odpovědnosti a okamžité nápravě. Akce aktivistů umožňují flexibilní změny, přičemž připouští i jistou míru chybovosti svých stanovisek. Výsledkem takto vyhrocených situací mohou být nové, často neortodoxní přístupy.[(Otero-Pailos 2022, pozn. 9, s. 68-69.)] Je důležité si uvědomit, že právě oni jsou nadějí pro konkrétní objekt, obor i disciplínu. A jako takové jsou součástí přirozeného životního cyklu, a tak i očekávaným výstupem naší odpovědnosti vůči mlhavým budoucím generacím.[(Otero-Pailos 2022, pozn. 17, s. 25: "Časové měřítko je nejčastější krátké: naše osobní volby nejspíš zemřou s námi, pokud nebudou nějakým způsobem rezonovat s budoucími volbami mladších generací." Porovnej: Bauerová, Zuzana, "Konzervátor-restaurátor = Indiana Jones s bičem na minulost a budoucnost?", Plato Ostrava, 20.11.2019, dostupné: https://www.youtube.com/watch?v=8HN2zrsrCZc [24.7.2022].)]+Naproti tomu zmiňovaný pohyb 'za' hranice dosavadní praxe, náleží spíše palčivým aktuálním problémům a potřebám konkrétní umělecké, konzervátorsko-restaurátorské a památkářské praxe, včetně požadavkům společnosti. Realizuje se formou menších projektů, nebo adresnými aktivitami. Jejich konkrétní pojmenování problémů z principu volá po přímé odpovědnosti a okamžité nápravě. Akce aktivistů umožňují flexibilní změny, přičemž připouští i jistou míru chybovosti svých stanovisek. Výsledkem takto vyhrocených situací mohou být nové, často neortodoxní přístupy.[(Otero-Pailos 2022, pozn. 9, s. 68-69.)] Je důležité si uvědomit, že právě oni jsou nadějí pro konkrétní objekt, obor i disciplínu. A jako takové jsou součástí přirozeného životního cyklu, a tak i očekávaným výstupem naší odpovědnosti vůči mlhavým budoucím generacím.[(Otero-Pailos 2022, pozn. 17, s. 25: "Časové měřítko je nejčastější krátké: naše osobní volby nejspíš zemřou s námi, pokud nebudou nějakým způsobem rezonovat s budoucími volbami mladších generací." Porovnej: Bauerová, Zuzana, "Konzervátor-restaurátor = Indiana Jones s bičem na minulost a budoucnost?", Plato Ostrava, 20.11.2019, dostupné: https://www.youtube.com/watch?v=8HN2zrsrCZc [cit. 24.7.2022].)]
  
 ==== 2. Od instituce k objektu ==== ==== 2. Od instituce k objektu ====
Line 63: Line 63:
  
 Na svojí cestě k dospělosti bude konzervování-restaurování i nadále součástí památkové péče. Pokud pohyblivý obraz a nová média jako nové objekty kulturního bohatství pomohou uvolnit dnešní zkostnatělé byrokratické postupy a otevřeně vyzvou k flexibilnějším reakcím na potřeby kulturních objektů ve formě možností konzervování-restaurování, můžeme se tímto směrem sebevědomě vydat. Na svojí cestě k dospělosti bude konzervování-restaurování i nadále součástí památkové péče. Pokud pohyblivý obraz a nová média jako nové objekty kulturního bohatství pomohou uvolnit dnešní zkostnatělé byrokratické postupy a otevřeně vyzvou k flexibilnějším reakcím na potřeby kulturních objektů ve formě možností konzervování-restaurování, můžeme se tímto směrem sebevědomě vydat.
 +
 +Esej je k dispozici také v [[bauerova-en|angličtině]].
  
 ~~REFNOTES~~ ~~REFNOTES~~
  
 ~~NOTOC~~ ~~NOTOC~~